Autorská produkce, někdy až psychedelické video-koláže, kde se míchají záběry z mobilu s kulturními filmovými snímky, jako doprovod k poetickým až melancholickým textům, alternativní bedroom rap na okraji novodobého romantismu – takhle nějak můžeme popsat relativně nový (2019) hudební projekt s názvem pokoj25 od mladého pražského producenta, kterého můžeme znát i pod jménem Scorn.

Foto: Natalie Kaincová

Už před koncertem v Klubu FAMU jsem se tak trochu připravovala na letošní line-up pražského festivalu Student Fest, jehož hudební noc se konala 26. 6. na Národní třídě. Pokoj25 mě zaujal hned na první dobrou, ať už díky svému jménu, zajímavým textům, nebo jeho celkové estetice. Dala jsem tedy dohromady pár otázek.

Kdy a jak vznikla první myšlenka na to vytvořit pokoj25?

Zhruba 2 roky zpátky jsem začal pociťovat potřebu mít i nějakej čistě svůj hudební projekt, v rámci kterýho bych mohl zpracovávat osobnější témata. Zároveň mě to hodně táhlo k psaní, tak jsem začal střádat materiál a pokoj25 z toho tak volně vyplynul, ale asi za tím nebyl přímo jeden zlomovej okamžik.

V nějakém rozhovoru s tebou jsem četla, že název pokoj25 je inspirován Davidem Lynchem, dokážeš mi to nějak víc popsat, co ten název vlastně symbolizuje?

Ve filmu Lost Highway má motelovej pokoj č. 25 svůj malej vedlejší motiv, na kterej jsem odkázal v jednom z mejch prvních textů. To spojení se mnou pak nějak zarezonovalo, tak jsem si v něm našel svojí vlastní symboliku (která už s tím původním Lynchovým motivem vlastně nijak nesouvisí) a nechal si ho jako pseudonym. Pro mě je moje tvorba extrémně osobní a pokoj je místo, kde usínáš a probouzíš se, kde jsou schovaný věci, který ostatní nevidí, je to taková metafora mýho nitra. Všechny mý tracky navíc vznikají u mě v pokoji, nechodim je nahrávat nikam do studia. K tomu 25 – dvojka a pětka se vzájemně nedokonale zrcadlej a zrcadlení se a odrazy jsou klíčový symboly k pochopení mý bytosti, potažmo celý mý tvorby. Ale jako všechny moje metafory je to interpretačně otevřený a těch významů je tam víc, tohle jsou jen takový moje hlavní myšlenky za tím.

Foto: Natalie Kaincová

Jaká část z celkovýho tvoření, ať už jsou to beaty, texty, nebo klidně videa, tě baví nejvíc?

Nejvíc mě baví asi nahrávání vokálů, tam ta věc už začíná dávat smysl jako celek a můžu u toho dát volný průchod všem emocím, který daný text nese, a nechat je v tý písničce. Potom samozřejmě koncerty, kde vidím tu energii v konfrontaci s posluchači.

Tvoje texty mi spíš připadaj jako básně, píšeš někdy bez účelu to pak zhudebňovat, nebo čistě jen za účelem vytvářet hudbu?

Bez účelu zhudebnění občas píšu takový deníkový útržky, aby se mi líp usínalo, ale ty nikde nezveřejňuju. Pár jich možná zpětně načtu jako mluvený slovo s nějakym minimalistickým podkresem nebo hodim na tumblr, ale jinak se zatím samostatnému psaní nevěnuju. Myslim, že jestli to někdy přijde, tak spíš ve formě prózy, poezii mám hodně spjatou s tou hudbou.

Foto: Natalie Kaincová

Máš nějaké oblíbené tuzemské interprety, festivaly, hudební akce, které rád navštěvuješ?

Vždycky, když mě baví něco novýho, tak se na to jdu podívat a spoustu kapel teď vídám i díky akcím, kde sám vystupuju. Za poslední dobu mě naživo bavili např. Ježíš táhne na Berlín, Dukla, Edúv Syn, Vneumicky, Smrad, Bert & Friends, Magnesium, PRO Cháska nebo DINGO. Co se týče festivalů, tak mám radši spíš ty menší jako Deziluze, NaKaši, Povaleč nebo Zelífest kvůli jejich nenahraditelný přátelský atmosféře a srdcařskýmu přístupu pořadatelů. Mimo kapely a rap se ještě občas rád zajdu vytancovat na nějaký tvrdší techna, ale do týhle scény tolik nevidím.

Na posledním tracku v albu noční hudba si spolupracoval se svou kamarádkou Nikolou Sixtovou. Plánuješ, nebo máš v hlavě nějakou vysněnou spolupráci ještě s někým jiným?

Já moc žádný vysněný spolupráce asi nemám, v rámci pokoje25 si umím představit spolupráci jen s někým, s kým se známe trochu víc osobně a u těch srdcovek, který mám idolizovaný, bych nerad zatěžoval svůj fanouškovskej vztah k nim pokusy o nějaký spolupráce, i když bychom ve svý tvorbě určitě našli společný roviny. Já jsem navíc v hudbě fakt extrémní samotář, takže featy obecně budou spíš výjimečně.

Kde a kdy si tě můžeme v nejbližší době poslechnout?

Na léto už nic domluvenýho nemám, takže nejspíš až v září v Crossu na 1004 BARS Night, ale je možný, že ještě na srpen něco přibude. O všech koncertech dávám vždycky dopředu vědět na svým instagramu @scorniste_sviste, tak to sledujte!

___

Rozhovor: Natalie Kaincová

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *