S Veronikou sme prvýkrát videli kapelu Schwarzprior, v ktorej je umelec Tomáš Motal spevák, v roku 2015 v bratislavskej FUGE počas festivalu Waves Bratislava (ktorý, už neexistuje). Keď sme vstúpili do podzemných priestorov klubu ihneď nás zhypnotizovalo to, čo sme videli. Hyperaktívna futuristická vizuálna show a hudobná smršť s frontmanom pripomínajúceho Iana Curtisa. Nič podobné sme dovtedy zo Slovenskej alebo Českej scény nepočuli.

Tomáš Motal pochádza z Olomouca, je vyštudovaný umelecký rezbár a absolvent Ateliéru maľby Fakulty umenia v Ostrave. Jeho diplomová práca bol „alko-drogo-depresivně-psychedelický komiks“ s názvom „Smrt, láska, chcaní“ a na predstavu, o čom bol, Tomáš použil kľúčové slová: Smrt, láska, chcaní, komix, kreslený, příběh, hudba, punk, gothic, cyberpunk.

Keď som znovu objavil Tomášovu prácu a nové projekty cez Instagram, okamžite ma zaujal jeho temný a výrazný štýl s vyvinutým autorským rukopisom. Prečítajte si už viac v našom rozhovore.

Na Instagrame si mal svoje detské kresby. Kreslíš aktívne už od malička?

Myslím, že jsem kreslil už na vnitřní stranu máminy dělohy, ale to by spíš potvrdila ona. Ventiloval jsem si tím přebytek fantazie a zároveň nedostatek popkultury, která by mě zajímala. Například komiksy, těch bylo naprosté minimum, když jsem byl kluk. Například jsem miloval seriál Akta X, jednu dobu se v trafikách objevil dokonce komiks. Vyšly ale snad jen čtyři čísla a tak mi nezbylo, než si další dobrodružství nakreslit sám. Tímhle způsobem vznikla komiksové verze seriálu Krajní meze, a spousty dalších. Když jsem ale po tátovi zdědil jeho starý počítač, tak jsem už jen hrál videohry.

tomas motal 2

Vždy ťa podporovala rodina?

Vyrůstal jsem na stavbě. Táta stavěl barák, do toho pracoval a po nocích studoval vysokou školu. Mamka se vedle práce starala o to, aby to naše staveniště připomínalo domov. Popsal bych to tak, že mi vytvořili volný prostor a nechali mě se nějak realizovat. Hodně času jsem trávil s babičkou a dědou.

S dědou jsme prolézaly odstavené vagóny, opuštěná sídliště po sovětských vojácích a prázdné továrny.

Děda ve mně probudil lásku k železnici, periferii a industriálu. Ale jinak mě samozřejmě podporovali, jejich láskou.

Tomas Motal Vlčí Jámy

Tomáš Motal – útržok z komiksu „Vlčí Jámy“

Kedy si začal umenie vnímať serióznejšie, uvedomil si si, že toto je niečo, čo chceš robiť naplno?

To bylo v deváté třídě, kdy jsem se rozhodoval, kam jít na střední školu. Hlásil jsem se na uměleckou školu do Uherského Hradiště, kde jsem u zkoušek šeredně pohořel. Musel jsem si narychlo najít nějakou alternativu a tu jsem našel ve studiu dřevořezby. Do té doby jsem pracoval v ploše, ale práce se dřevem mě naučila přemýšlet prostorově a taky tak nějak řemeslně, takže díky za to, že jsem se na tu uměleckou střední nedostal.

Išiel si potom na umeleckú vysokú školu? Aké boli tvoje prvé pocity na škole?

Jelikož jsem promeškal přihlášky do Prahy i Brna, tak nebylo kam jinam, než do Ostravy. Úspěšně jsem se dostal na obor malba k panu profesorovi Františku Kowolovskému. Ostrava, to byl pro mě obrovský šok. Jak kulturní, tak sociální. Pocházím z Olomouce, a to je hluboce historické město s určitým koloritem, a Ostrava je město, které je snad ve všech ohledech na opačné straně spektra. Všechno to byl neuvěřitelnej trash. Jelikož jsem už od mala miloval továrny a špínu, to místo si mě okamžitě získalo.

Působilo na mě tak nějak reálněji, než realita, kterou jsem do té doby znal. Kouzlu Ostravy jsem naprosto propadnul a za ten čas tam strávený jsem obrovsky vděčný.

tomas motal

 

Kedy vznikla kapela Schwarzprior? A ako sa tento projekt navzájom ovplyvňuje s tvojim vizuálnym umením?

Kapela vznikla na konci roku 2009, přesněji na školním vánočním večírku. Ale ta geneze vzniku sahá mnohem hlouběji. S klukama jsme spolužáci z Ostravy. Všichni jsme velcí solitéři, se kterýma je docela složitý vycházet a tak jsme na sebe vlastně zbyly. Z jedné zaplivané putiky „U Závodníka“ jsme se rozhodly udělat galerii, kde jsme prezentovali zajímavé mladé umělce. V rámci doprovodných programů jsme začali vystupovat jako umělecká skupina „Závodník“, vytvářet různé performance, instalace ve veřejném prostoru, videoart apod. Od toho už byl jen krůček k hudební produkci.

Hudbu vnímám naprosto odděleně, jediná spojnice je v tématech, která mě zajímají. Když jsem na pódiu, nebo ve zkušebně, tak jsem prostě hudebník. Je to performance, sport, i terapie kdy vypustím páru a vyvenčím démona v sobě. Je to zatraceně potřeba.

Odkadiaľ naberáš inšpiráciu ku kresleniu? Cítim tam veľa gotiky, noir, temných detektívok, hororu, atď…

Inspiraci čerpám z komiksů, filmů a videoher. Jsem taková houba, prostě to všechno nasaju a pak to v nějaké upravené podobě někde vystříknu. Můj táta je velký čtenář scifi a milovník komiksů. Když jsem byl dítě a měl už dávno spát, přišel za mnou a řekl: „Pojď semnou, v televizi dávaj skvělěj film, to musíš vidět.“ Na obrazovce se rozprostíralo město v mlze a dešti s nápisem Los Angeles 2019 – byl to Blade Runner. To mě naprosto uhranulo, i když jsem tomu filmu tenkrát vůbec nerozumněl. S tátou sem koukal na Planetu opic, Terminátora, Mouchu, nebo Městečko Twin Peaks. To on mě nasměroval tímhle směrem.

Moje mamka je zas metalačka a gotička, co poslouchá Iron Maiden, Sister of Mercy, nebo XIII. století. Takže od ní sem pochytil zálibu v černé. Když se tyhle věci spojily už to jen rostlo tímhle směrem.

Ako vznikla spolupráca so značkou KRAS? Dizajnoval si pre nich batohy, či niečo iné, ako ste vymýšľali spoločný produkt? Tahle spolupráce vznikla při souloži. Anebo po, to už přesně nevím? Když tak nad tím přemýšlím, šlo o znásilnění doprovázené psychickým nátlakem. Abych to uvedl na pravou míru. Hlavní a jediná osobnost, která představuje značku KRAS, je Helena Krásová, moje současná partnerka. Už delší dobu byla nějaká spolupráce ve vzduchu, ale já pořád přemýšlel, co a jak zpracovat, aby se to hodilo k samotnému produktu.

Pro její práci je signifikantní formální čistota a minimalismus s důrazem na materiál a detail. Tohle jsem musel brát v potaz, stejně jako segment jejích zákazníků. A z toho nakonec vzešel nápad na sérii architektury.

Jedná se výhradně o budovy z Olomouce a okolí nějak spojené s mým dětstvím. Jinak Helena je úžasná ženská a spolupráce s ní je skvělá. Prostě srdíčko!)

NEW COLLAB WITH @motal_tomas ♡ Príspevok, ktorý zdieľa KRAS (@kraskraskras),

Robil si ilustrácie aj pre Mimokolektiv v Olomouci. Máš veľa podobných zákazok? Si s tým spokojný ako to je, alebo chceš nájsť viac podobných projektov a prác?

To je vlastně docela vtipný, že se na to ptáš. Jednou třetinou Mimokolektivu, je moje bývalá partnerka, a právě ta mě s touto spoluprací oslovila. Mimo jiné taky skvělá ženská a moc jejich snažení probudit zájem o současný design a architekturu na „maloměstě“ fandím. Není to vůbec lehká cesta přimět lidi přemýšlet jinak.

Takže co se týče podobných zakázek, dalo by se říct, že mě oslovují pouze současné nebo bývalé partnerky. Občas také přátelé, zkrátka lidi, které znám, oni znají mě a chováme vzájemný respekt k naší práci. Ale jde spíš o legrace, než regulérní pracovní nabídky.

mimokolektiv

Ak sa môžem spýtať, čím sa živíš, máš aj inú prácu popri umení?

Čistil jsem stroje ve fabrice, roznášel letáky, dělal za barem i v galerii. Neměl jsem čas na svoje věci a byl nešťastnej.

Když vidím moji mámu, jak se skoro třicet let dře v supermarketu za 14 000 měsíčně od rána do večera, nemá čas sama na sebe, vedoucím je akorát pro smích, sem akorát nasranej, jak je ten systém nastavenej.

Co mě vyhodili z poslední práce, živí mě moje současná partnerka a za to jsem ji neskutečně vděčný. Můžu si za to vlastně sám. Jsem hrozně tvrdohlavý, paličatý a upřímný, takže je semnou těžký pořízení. Reklamní zakázky vůbec neberu. Ne snad z morálního hlediska, ale ten svět je mi tak vzdálen, že když mi někdo z marketingového oddělení dal nějaké zadání, nebyl jsem schopen ho podle jeho představ uskutečnit. Občas dostanu nabídku na komiks nebo ilustraci od ilustrátorského studia DRAWetc.

Kreslím si a píšu vlastní komiksovou sérii. Dva ročníky jsem se staral o vizuální identitu filmového festivalu Weird Europe. Jako součást tvůrčího týmu spolupracuju na výstavách pro Akademii věd.

Poslední dobou mě chytlo herectví, takže jsem si zahrál ve dvou filmech Petra Šprincla, Morava, krásná zem III: Genesis a Vienna Calling. Je toho hrozně moc, čemu se věnuju a začíná se to pomalu nějak vracet. Můj sen je ale vydat vlastní komiksovou knihu a někdy v budoucnu bych se rád dostal k videohrám.

Tomas Motal Delnik 2015

Tomáš Motal – Dělník, 2015

Robili sme rozhovor aj s Lukášom Parolkom aka KudlaPress. Nerozmýšľal si nad prípadnou spoluprácou aj s ním?

S Lukášem jsme velmi dobří přátelé a známe se už poměrně dlouho. Bylo to vlastně hned po škole, když jsem se přistěhoval do Prahy. Seznámily jsme se při práci v jedné galerii. V tu dobu se tam vytvořil neuvěřitelný kolektiv zajímavých lidí, se kterými se přátelím doteď. A s Lukášem už jsme spolupracovali, tisknul mi nějaké plakáty a komiksové ziny, takže se další spolupráci rozhodně nebráním.

Tomas Motal MR RRR

Tomáš Motal – MR RRR 3

Vedel by si nám odporučiť umelcov, alebo nejaký kolektív, či značku, ktorí ťa momentálne najviac bavia?

Mám rád seznamování na osobní bázi. Když totiž toho člověka blíž poznám, porozumím i jeho tvorbě, tomu proč dělá, co dělá. Miluju práci partnerského dua experimentálních filmařů Petra Šprincla a Marie Hájkové (trilogie: Morava krásná zem, Vienna Calling, hromada hudebních videoklipů). Hudební, vizuální tvorbu a aktivistickou činnost Jakuba Adamce a Pavla Pernického (I love 69 popgejů, Marius Konvoj), z ilustrátorů mě hodně baví Nikola Logosová, Juliána Chomová. Držím palce experimentálnímu divadelnímu uskupení divoženek Maso Krůtí. Fandím hudebníku Vojtovi Novákovi aka Voodoo808 (Space love a nějaký RAPy), filmaři Ondřeji Novákovi (krátké filmy, videoklipy Schwarzprior), výtvarnici Ivaně Kocmanové aka BRO, a nekompromisní tvorbě umělce Tomáše Roubala.

Všechno to jsou osobnosti, k nimž a jejich tvorbě chovám velký respekt. Ale je jich samozřejmě mnohem víc a určitě sem na mnoho z nich zapomněl. To se omlouvám.

Úvod + Otázky: Krištof Budke

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *