BoLs/sLoB, vlastním jménem Matěj Dvořák, je mladý a talentovaný producent, rapper a zpěvák. Hudbě se aktivně věnuje přibližně od roku 2017, kdy vyšlo jeho první debutové album s názvem Extravaganza. Jeho tvorba, žánrově připomínající PC music, je energická a experimentální s velkým množstvím zvuků a rytmů, které doplňuje svým hlasem v podobě rapu, nebo zpěvu. Nejnovější album nese název BOX a vyšlo v roce 2019. O tom, co je pro Matěje inspirací, nebo co plánuje ve své budoucí tvorbě, jsme se pobavili v rozhovoru.

Na začátek krátká a jednoduchá otázka. Jak bys popsal svoji tvorbu dvěma slovy?

Ty joooooooooo, asi bych svou muziku nazval záměrný kýč? Nevím no, to je věc, nad kterou jsem teďka přemýšlel, protože i když pracuji s kýčovitými melodiemi a záměrně velkými zvuky, které vlastně tlačím na hranu nějaký melodičnosti, tak moje hudba má i volný, klidný až melancholický momenty, který jsou vlastně minimalistický. Takže možná je lepší to nazvat generalizovaným významem a pojmenovat to jako Melancholický Hyperpop. I když se do hyperpopu teďka hází spoustu věcí a hodně lidí to štve, tak mě ta nálepka asi nevadí a vlastně hodně popisuje tu tvorbu co dělám.

Kdy a proč přišel prvotní impuls dělat hudbu?

Řekl bych, že hudbu jsem chtěl dělat už od mala. Hodně tomu pomohlo to, že jsem už od první třídy chodil na klavír a později se k tomu přidal i zpěv. Už jako malej jsem si psal písničky. Asi dva dny zpátky jsem našel svojí starou flashku, na který bylo video, kde jsem já, podle mě v 6. třídě s kytarou a zpívám nějakou písničku, co jsem napsal. Kytara byla hrůzně rozladěná a můj zpěv nebyl ani zpěv, spíš jsem to tak recitoval. Nemělo to pořádně ani rytmus, protože mi vždycky trvalo, než jsem našel další akord. Do dělání elektronický hudby jsem se dostal chvilku potom.

Hned jak mi bratr jednoho mého kámoše ukázal Dubstep a celkově elektroniku, tak jsem si začal hledat, jak dělat hudbu jako Skrillex. Hned jak jsem zjistil jak na to, tak jsem začal tvořit vlastní elektronickou muziku.

Foto: Matěj Racek

Máš nějakou vysněnou spolupráci?

No mám jich tolik že se to snad ani nedá napočítat na prstech. Hlavně ze zahraničí. Hodně lidí z “Hyperpop“ a “Digicore“ scény jsou mi blízcí zvukem. Umru, Dylan Brady a podobní jsou super. Pak lidi ze Soundcloud scény jsou skvělý Oaf1, Widdo, Capoxxo, blackwinterwells i Sebii. Dál například Jimmy Edgar, Mechatok, Iglooghost, Kai Whiston nebo Sega Bodega jsou pro mě velký inspirace. Z český a slovenský scény to jsou hlavně FVLCRVM, Kodiki, Laokoon nebo Wierdsky. Pak taky The Musa, který má sound design jako nikdo tady, nebo Zagami Jericho, která “hyperpop“ zvuk přinesla do Česka. Jak říkám je jich hodně. U mě to je asi tak, že nemám jednoho člověka o kterým bych snil úplně nejvíc, ale s každým mým zvukovým posunem přicházejí nový lidi, se kterými bych chtěl spolupracovat.

Čemu se věnuješ, co tě zajímá mimo hudbu?

To je docela těžký, protože jsem šel na vysokou, která je zaměřená na produkci, sound design a audio engineering, takže jsem poslední půlrok hlavně hrotil muziku a objevoval všechny její zákoutí. Vždycky mě ale bavilo divadlo, hrál jsem dlouho s naším souborem, dokonce sem taky přemýšlel, jestli bych nezkusil herectví full-time, protože spoustu lidí z toho souboru to zkoušelo na DAMU, ale nakonec jsem se na to vykašlal. Myslím si, že kvůli divadlu mě hodně baví si třeba “režírovat“ nebo si vymýšlet vlastní videoklipy, což jsem vlastně dělal vždycky když jsem něco vydával.

Co je momentálně tvojí největší inspirací? (hudba, výtvarný umění, film, cokoliv)

Mega mě inspiroval Sam Rolfes (s ktorým sa snažíme vybaviť rozhovor už dva roky, pozn. edit.) a jeho VR projekce a 3D grafika. Hrozně se mi líbí jeho styl. Hlavně to, že vlastně ve hodně jeho “performance“ si vytváří vlastní svět, viz třeba to na Lunchmeat Festivalu, což mě mrzí, že jsem neviděl s VR headsetem, mě hodně inspirovalo ve tvoření si svého světa, ve kterém se odehrává moje nadcházející EP. Taky nový album Danny L. Harle ke kterému pomáhal vytvořit celý fiktivní klub je strašně hustý. Pak jsem se mega zamiloval do Tech Wearu a hledám pořád kde si koupit nějaký hezký Salomony a to taky dost inspirovalo vizáž mých nových věcí.

 

Máme tu období pandemie, žádný live shows ani jiný společenský akce. Jak tě tahleta věc poznamenala, co se tvorby týče, popřípadě co ti naopak přinesla pozitivního

Je to úplně na pí*u. Ale co se s tím dá dělat holt je to tady a musíme se s tím nějak vypořádat. Poznalo mě to docela dost, o prázdninách se mi zrušilo spoustu koncertů, což mě hodně mrzelo, protože jsem měl mít poprvé takový malý turné po pár festivalech. Další věc je, že jsem se stěhoval do Berlína kvůli škole, takže na nějaký dojíždění do Prahy jsem mohl zapomenout. Taky na vystupování v Berlíně vůbec nešlo nijak zorganizovat. Napsal jsem spoustu lidem a menším showcase festivalům, ale nakonec se to stejně všechno zrušilo. Měl jsem teda štěstí, že alespoň škola zůstala otevřená, tak jsem do ní mohl první půl rok chodit.

Ale třeba člověk by si řekl, že alespoň jsem měl hodně času pracovat na nový muzice což samozřejmě je pravda, a to bylo rozhodně pozitivum, ale doma se ze mě stal hroznej puntičkář a overthinker.

Prostě jsem začal být na sebe docela tvrdej a když je něco trochu mimo tak to celý mažu. Proto mi trvá hrozně dlouho, než vydám nějakou novou muziku.

Co plánuješ do budoucna?

Jak jsem již říkal, tak už dlouho pracuji na novým EP, který pořád odkládám ale doufám, že vyjde už konečně ke konci jara. Bude to hodně elektronický, docela masivní a cítím z toho velký posun od posledního alba BOX, který jsem vydal už rok zpátky. Doufám, že to budou i ostatní cítit stejně. Na EP bude jenom jeden host jménem David Lindovsky, z čehož mám mega radost, protože na jeho Lazy Boy EP jsem závislý už od releasu. Poslouchám to pořád dokola a myslím, že by si ho lidi měli určitě proklepnout, je to takový český Glaive. Jinak je to EP celý dělaný mnou, jak po produkční, tak po vokální stránce. Měl by k tomu vyjít i klip, ale pořád hledám tým, který by mi to natočil a pomohl to se mnou domyslet. Myslím, že se máte na co těšit.

Text: Natalie Kaincová / Úvodná foto: Matěj Racek

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *